|
|
Projevy rizikového a problémového chování ve školní praxi
ŽALOUDKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce zpracovává téma Projevy rizikového a problémového chování ve školní praxi. Teoretická část je tvořena pěti kapitolami, které se zabývají definováním rizikového a problémového chování, vylíčením jednotlivých vybraných projevů chování ve školní praxi, vymezením školního prostředí s popsáním činností jednotlivých pracovníků, kteří působí na škole v této oblasti. V závěru teoretické části popisuji primární prevenci, význam a praktické využití Individuálního výchovného plánu. V praktické části bakalářské práci jsem využila kvalitativní typ výzkumu - techniku polostrukturovaných rozhovorů, které jsem prováděla s výchovnými poradci na vybraných základních školách. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké jsou formy spolupráce s rodinou a školní péče o žáky, (u kterých se projevuje rizikové chování), jsou na vybraných školách využívány. Dalším cílem bylo zjistit, zda u těchto žáků dochází k zavedení Individuálního výchovného plánu. Výzkumné otázky jsem postavila tak, abych zjistila, jaké formy spolupráce s rodinou využívá školní tým prevence jako prioritní a jak efektivně využívají Individuální výchovný plán v rámci řešení rizikového chování žáků. Za účelem rozhovoru jsem oslovila patnáct základních škol z Jihočeského kraje, z kraje Vysočina a z Jihomoravského kraje. Na mou žádost reagovalo pouze šest základních škol, z toho tři byly z krajského města a tři z malých měst o přibližně stejné rozloze. Rozhovory probíhaly s výchovnými poradci jednotlivých škol a byly zaměřeny na otázky týkající se spolupráce mezi školou a zákonnými zástupci. Dále jsem se v rámci rozhovoru zaměřila na problematiku zavedení Individuálního výchovného plánu a na zkušenosti získané během jeho realizace. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že vzájemná spolupráce a komunikace školy a zákonných zástupců probíhá pouze prostřednictvím základních komunikačních prostředků. Respondenti dále uváděli, že jsou tyto komunikační prostředky pro jejich potřeby dostačující. Přesto je ze získaných údajů zřejmé, že školy nedostatečně zapojují zákonné zástupce do preventivních strategií a aktivit školy. Nabyla jsem dojmu, že výchovní poradci odpovídají, tak jak by si systém spolupráce a komunikace představovali, než tak jak to opravdu ve škole funguje. Vzhledem k této myšlence jsem se rozhodla výsledky rozhovorů u dvou vybraných škol (malé a velké město) ověřit dodatečnými rozhovory s pracovníky OSPOD a NZDM, kteří pracují s problematickými žáky z vybraných škol. Ti mi potvrdili, že zákonní zástupci nejsou školou dostatečně informování o možnostech prevence rizikového chování z pozice rodiče/ zákonného zástupce. Tento nedostatek vyplývá z nedostatečného počtu kontaktů, např. besed či přednášek organizovaných školou pro zákonné zástupce. Z neinformovanosti zákonných zástupců vznikají v rodinném prostředí další problémy, které se posléze odrážejí ve školním prostředí. Individuální výchovný plán školy využívají pouze ojediněle a zdůvodňují to tím, že postupují stejnými kroky, ale bez zbytečné administrativy a formalit. Při zavádění Individuálního výchovného plánu je důležité určit, zda výchovný problém nelze řešit jinými postupy a zda jsou všechny spolupodílející se strany schopny spolupracovat. Pokud tomu tak není, ani sebelépe připravený Individuální výchovný plán nebude účinný. Výsledky mého výzkumu by mohly být využity jako podklad pro práci s rizikovou skupinou žáků nejen pro školní preventivní tým, ale i pro ostatní pedagogy, především pro třídní učitele, kteří se s projevy rizikového chování žáků setkávají zpravidla nejdříve. Dále by tyto výsledky mohly pomoci ke zlepšení koordinace spolupráce školy se zákonnými zástupci a k rozšíření komunikačních prostředků zaměřených na rodiče. Příklad základní školy v Přerově a jejich vnitřní koordinace spolupráce by mohl sloužit k motivaci a inspiraci, jak lze společnými silami zvládnout obtížné situace.
|
host ::
RSS.